Co je, když lékař řekne:

Antikoagulační léčba

Jistě víte, že naše oběhová soustava sestává ze srdce a cév, v nichž proudí krev a tento neustálý proud krve zabezpečuje přívod kyslíku a živin do celého organismu.

Při zranění, dojde-li současně k poranění cév, dochází ke krvácení. Krev se z oběhového systému ztrácí a mohlo by dojít až k vykrvácení, pokud bychom neměli vyvinutý složitý systém srážení krve, na kterém se účastní cévní stěna, krevní destičky a řada krevních bílkovin. Při závažné poruše kterékoliv složky tohoto systému dochází ke zvýšené krvácivosti, a to může nemocného ohrozit i na životě.

Někdy naopak dojde ke srážení krve i uvnitř cévního řečiště. Aby ke vzniku sraženiny uvnitř řečiště bezdůvodně nedocházelo, existuje opět poměrně složitý systém protisrážlivých bílkovin a další systém enzymů, které již vzniklou sraženinu uvnitř cév rozpouštějí. Mezi oběma systémy (pro srážení a proti srážení krve) je jemná a citlivá rovnováha.

Stav, kdy dojde uvnitř cévního řečiště ke srážení krve, se nazývá trombóza.
Dojde-li k trombóze v tepně, může dojít k přerušení zásobování některého důležitého orgánu nebo jeho části kyslíkem a živinami a k ohrožení životnosti takové tkáně. Jde-li například o srdeční sval, vznikne infarkt myokardu.
Jde-li o mozkovou tkáň, dojde k rozvoji cévní mozkové příhody-mozkové mrtvice.
Ucpe-li trombóza žílu, nemůže krev dobře odtékat a postižená část těla (nejčastěji dolní končetina ) oteče a bolí.

Kromě toho se část krevní sraženiny v žíle může utrhnout a být zanesena krevním proudem do plicní tepny. Tento stav se nazývá plicní embolie, a to již může být ohrožen i život nemocného.

Trombóza resp. Trombus může vzniknout i přímo v srdci. K tomu jsou náchylné určité stavy, především srdeční vady, umělé srdeční chlopně a porucha rytmu nazývaná míhání neboli fibrilace síní, zejména je li srdeční předsíň rozšířená.
 

Pak musíme zahájit léčbu léky, které nazýváme antikoagulancia.

U nás sem patří především léky warfarin, dále lawarin eventuelně pelentan.
Nasazují se tedy z důvodů  l é č e b n ý c h  (léčba žilní, tepenné trombózy nebo embolie) nebo  p r e v e n t i v n í c h  (aby se předešlo vzniku žilní, tepenné nebo nitrosrdeční trombózy) .

Někdy je jejich užívání dočasné, jindy je nezbytné jejich podávání celoživotně /např. po implantaci mechanických chlopenních protéz/.
Můžeme si tedy zopakovat, že tyto léky podáváme jako léčbu již vzniklé trombózy či embolie nebo jako prevenci u rizikových stavů náchylných k trombóze s cílem zabránit vzniku tohoto onemocnění.

Léčba již vzniklé trombózy event. embolie se zahajuje vždy v nemocnici.
V úvodu léčby je podáván injekčně heparin, nebo jeho modernější nízkomolekulární forma. Po několika dnech se zpravidla přejde na tabletkovou formu léků-antikoagulancia.

Z preventivních důvodů můžeme léčbu zahájit ambulantně opatrně malými dávkami léku, které postupně při biochemických kontrolách zvyšujeme.

Léčbu je nutno sledovat prostřednictvím vyšetřování speciálními testy krevní srážlivosti.
Sleduje se tzv. hodnota INR neboli Quicka. Podle zjištěných hodnot je pak dávka léku upravována tak, aby byla pro pacienta nejvhodnější.
Pokud by byla dávka příliš nízká, byla by léčba neúčinná (hodnota INR je nižší, než jakou pro léčbu potřebujeme). Pokud by naopak byla dávka příliš vysoká (hodnota INR je vyšší), hrozily by krvácivé komplikace

V laboratoři Vám sestra odebere krev na vyšetření, lékař zhodnotí výsledek INR, změří tlak krevní, doporučí Vám dávkování léku v následujícím období a určí datum další kontroly.
Vše se zapíše do průkazky léčeného warfarinem, který máte mít stále u sebe nejlépe s osobními doklady, aby v případě nutného ošetření pro jiné zdravotní obtíže, třeba úraz apod., se příslušný lékař o Vaší léčbě a aktuální hodnotě INR a dávce léku dozvěděl přesné informace.

Mnoho léků má s antikoagulancii interakce, to znamená, že při jejich současném podávání se účinek antikoagulancií může zvětšit nebo zmenšit. To by mohlo být velice nebezpečné.
Proto zásadně nesmíte užívat žádné léky bez vědomí lékaře a užívání všech léků, doporučených jinými lékaři, musíte konzultovat s lékařem, který sleduje Vaši protisrážlivou léčbu!
Rovněž vysazení léků, které jste předtím současně užíval, je nutno s lékařem konzultovat.

Na účinek antikoagulancií má vliv také příjem potravy. Zejména takové potravy, která obsahuje větší množství vitaminu K. Je to proto, že tyto léky velmi zjednodušeně řečeno, navozují situaci podobnou nedostatku tohoto vitaminu v organismu. Přívod většího množství vitaminu K naopak blokuje účinek těchto léků.

Vybavení každého jednotlivce enzymy, které odbourávají vitamin K, se výrazně liší a na této proměnlivosti závisí, jak bude konkrétní osoba na přívod vitaminu K reagovat. Někteří pacienti tolerují běžné změny přívodu vitaminu K potravou, aniž dochází k významnému kolísání účinnosti antikoagulační léčby a změnám hodnoty INR, jiní reagují na poměrně malé zvýšení přívodu vitaminu K podstatným snížením účinnosti terapie.
Na podání většího množství vitaminu K pak reagují poklesem případně vymizením účinku léčby prakticky všichni nemocní.
 

Která jídla nesmíte jíst?

Hlavním zdrojem vitaminu K je rostlinná potrava. Vitamin K je obsažen především v zelených částech rostlin, neboť jeho funkcí v rostlinném organismu je spoluúčast na fotosyntéze.
Nejvýznamnějším zdrojem tohoto vitaminu v potravě je tedy listová zelenina.
Požití 100g špenátu nebo zelí již dokáže výrazně snížit účinek antikoagulancií.
Dalším významným zdrojem vitaminu K mohou být bylinné čaje, zejména jsou-li připravovány ze zelených částí rostlin. Zvláště nebezpečné jsou odvary z kopřiv, přesličky, máty nebo zelený (nefermentovaný) čaj. Černý (fermentovaný) čaj naproti tomu obsahuje jen malé množství vitaminu K.
Bohužel, vzhledem k výraznému kolísání obsahu vitamínu K v různých částech rostlin, není možno vytvořit jídelníček se standardizovaným obsahem vitamínu K a přitom obsahující listovou zeleninu. Jedinou cestou, jak zabezpečit dobrou stabilitu antikoagulační léčby, je úplné vyloučení příjmu potravy s vysokým obsahem vitaminu K.

Po celou dobu léčby doporučujeme pacientům zcela vynechat listovou zeleninu, ostatní zelené části rostlin (zelenou papriku, brokolici, nezralá rajčata, kiwi, nať z petržele, pažitku, pórek, apod.), červenou řepu, bylinkové odvary a zelený čaj. Při zahájení léčby doporučujeme výrazně omezit i potraviny se "středním" obsahem vitaminu K, jako jsou zralá rajčata, červená paprika a luštěniny. Zpočátku tedy povolujeme jen kořenovou zeleninu (mrkev, petržel, celer, ředkvičky). Nemáme námitek proti ovoci kromě kiwi a avokáda. Avokádo obsahuje sice vitaminu K o řád méně než listová zelenina, vysoký obsah tuku však zřejmě zlepšuje jeho vstřebávání, takže byly popsány případy významného snížení účinku antikoagulancií tímto ovocem.
Pokud je pacient dobře klinicky a laboratorně stabilizován, povolujeme malé množství luštěnin (ne jako hlavní jídlo), malé množství červených, odleželých rajčat, okurek, případně malé množství květáku.
U těchto potravin si většinou pacienti sami časem zjistí, jaké množství ještě tolerují bez podstatnějšího snížení účinku antikoagulační léčby.
Při přípravě pokrmů není vhodné používat větší množství rostlinných olejů.
Dietní omezení jsou některými pacienty vnímána velmi nepříjemně. Často jsou v rozporu s radami jiných odborníků, kteří doporučují potravu s velkým množstvím zeleniny.

Antikoagulační léčba jako „uměle navozená porucha srážení krve“ je však podávána z velmi závažných zdravotních důvodů záchrany života, a proto je nutné se s těmito nepříjemnostmi a omezeními smířit.
Věnujte proto trvale velkou pozornost svému jídelníčku a při každém neočekávaném snížení účinnosti léčby znovu proberte jídelníček s ošetřujícím lékařem - většinou příčinu najdete.
Jestliže užíváte vitaminy v tabletách, pak můžete používat jen takové vitaminové přípravky, které neobsahují vitamin K.
 

Krvácivé komplikace.

Lékař je může úspěšně řešit pokud je včas oznámíte.
Účinek antikoagulancií lze rychle zrušit podáním koncentrátu koagulačních faktorů, případně čerstvě zmražené plazmy. Tak dodáme do krve potřebné bílkoviny, které zabezpečí normální srážení krve.
Drobné krvácivé komplikace, např. lehké krvácení z nosu nebo dásní, jsou při léčbě antikoagulancii poměrně časté. Mohou, ale nemusí být způsobeny předávkováním léku.
Proto je nutno při jejich výskytu znovu vyšetřit INR-Quickův čas, aby se včas zjistilo případné předávkování léku a upravila se dávka.

Léčba trvá různě dlouho. Záleží na tom, zda jde o první trombózu nebo trombózu opakovanou, zda je trombózou ohrožena funkce některého životně důležitého orgánu apod.
Po první žilní trombóze trvá léčba zpravidla 3 - 6 měsíců, v ostatních případech déle, někdy je celoživotní.
Bez těchto léků si již nedovedeme kardiologii ani představit. Naše zkušenosti jsou s pacienty, kteří jsou poučeni a spolupracují, velmi dobré a závažnější komplikace zaznamenáváme jen zřídka.

 

 

 
Nahoru
 
© - DIGIDY webdesign / Internetová řešení